Proč je důležité rozhodnout se
Publikováno Sféra, 2012
„Můžete z vašeho života vytěžit mnohem více, než se vám dosud daří. A to za předpokladu, že se naučíte přijímat sami sebe takové, jací jste, že budete vidět stejně ostře své vlastní přednosti jako své zápory. Najděte sami sebe a buďte sami sebou a pamatujte, že nikdo na světě se vám nevyrovná. Již nyní vlastníte skryté poklady, které ve vás dřímou a které by zároveň mohly váš život udělat nádherný. Musíte se pouze rozhodnout, že je chcete objevit a využívat.“
Volně podle knížky „Jak se radovat ze života a z práce“, Dale Carnegie
Koučink je slovo dnes velmi oblíbené, málokdo však ví, co se za ním skrývá.
A tak často slýcháváme v běžné řeči „dnes jsem to teda prokoučoval“, či „fakt mne dobře zkoučoval“. Mnoho lidí na své vizitce za svojí pracovní pozicí má doplněno označení kouč. A tak nebylo s podivem, když zkušenou koučku oslovila zástupkyně jednoho neziskového sdružení s žádostí, jestli by jako odměnu výhercům soutěže, kterou organizují, nevěnovala několik hodin koučinku. Na otázku, jak přišli na takový dar pro výherce, bylo řečeno, že je to nyní módní záležitost a jistě každý si rád koučování zkusí. Vzhledem k tomu, že soutěž měla silně sociální charakter a výherci přinášeli společnosti i jednotlivcům velký veřejně prospěšný užitek, koučka s radostí souhlasila a nabídku přijala. Vždyť koučink jako rozvojová metoda může být užitečná každému.
Riziko, že ocenění nebudou o koučinku nic vědět, vůbec nevadilo. Budou-li mít zájem, může se o koučování mluvit a vyjasnit si vše potřebné. Skutečnost však byla více než překvapující. Ocenění se sice všichni tvářili, že ví, co koučink je, jen každý očekával od kouče něco úplně jiného. Jeden chtěl poradit, jiný požádal o kontrolu svých podřízených a další si koučovací sezení spletl s přátelským setkáním u šálku kávy.
Přišel vysoký příjemný pán, který pevným stiskem ruky dal najevo svoji sebejistotu. Neměl problém s navázáním kontaktu a na první vyzvání začal vyprávět svůj příběh. Mluvil velmi zajímavě, vsouval do své řeči nejen příběhy členů své rodiny, ale i příběhy svých kolegů v práci. Při vyprávění se dotkl mnoha věcí hodných řešení, na otázky kouče, které ho měly vrátit k tématu nebo ke konkrétní situaci, reagoval dalším příběhem, který měl naznačit, že řešení je pro něho jednoduché a jasné. Prohlásil, že práce s ním nebude lehká a začal to dokazovat tím, že klouzal po povrchu svých problémů a odbíhal k problémům ostatních. V podstatě byl však velmi otevřený, nebylo téma, o kterém by nechtěl hovořit. Mluvil o vztazích v rodině i v zaměstnání, přiznal své neúspěchy a pochlubil se také tím, čeho dosáhl. U ničeho se však nezastavil, nedokázal nebo nechtěl pojmenovat, co je pro něho důležité.
Během hovoru se zmínil také o svých nemocech, zejména o bolesti šíje, kterou má velice zatuhlou a nemůže s ní hýbat. Zmínku o tom, že míra pohyblivosti těla se odvíjí od pružnosti myšlení přešel a nevěnoval pozornost tomu, že by toto mohl být prostor pro změnu, kterou by metodou koučinku mohlo být dosaženo. Bylo evidentní, že tento návštěvník se nechce měnit. Měl problémy a z jeho zdravotního stavu bylo zřejmé, že jistě ne malé. Říkal, že je spokojený, ale neustále mluvil o tom, jak musí lidi okolo sebe vychovávat, protože se nechovají a nedělají to, co si on myslí, že je dobré. Jedním dechem uvedl, že jeho rozhodnutí nemusí být vždy ta správná, ale v dané situaci jsou pro jeho okolí jistě ta nejlepší. Se zadostiučiněním řekl, že jeho žena se již po několika letech soužití změnila, přesto je ještě mnoho, co zlepšovat. Zaměstnanci jeho firmy nedělají vždy, co by měli, a tak on jako majitel a manažer je ten, který jim má a současně musí ukazovat dobrá řešení. Současně dodával, že vlastně už někdy tím, kdo lidem ukazuje cestu, ani nechce být, unavuje ho to a nechce se o lidi okolo sebe starat. Nejraději je někde sám, vytváří věci, které ho baví a těší, nikoho neřídí, nekontroluje a nevede. Na druhé straně však chápe své povinnosti vůči blízkým v rodině, vůči firmě a vůči lidem, kterým dává práci.
Jaký je závěr ze setkání kouče a člověka, který původně chtěl zkusit koučink, ale na žádnou jeho otázku či podnět nereagoval jako rovnocenný partner, jehož cílem je dostat se k výsledku, který si stanoví? Tento pán, který díky úspěšné účasti v soutěži se rozhodl navštívit kouče a seznámit se s koučovací metodou, se ale nerozhodl, že se chce nechat koučovat. Nerozhodl se, že chce dosáhnout nějaké změny, nerozhodl se jít dosud nepoznanou cestou a objevovat v sobě dosud nepoznané.
Přeji vám, abyste dřív, než oslovíte kouče, byli rozhodnuti pracovat sami na sobě a objevovat poklady v sobě skryté.
