Pochopila jsem sama sebe

Koučink považuji za výbornou cestu k rozvíjení vlastních schopností. Během koučování si každý může udělat pořádek sám v sobě, srovnat si své priority a hlavně se začít seberozvíjet. Pro mne to bylo v mnoha ohledech poznání a pochopení sama sebe. Překonala jsem některe vnitřni bariéry, o kterých jsem před tím ani nevěděla. Je úžasné najít vnitřní sílu, která vás posune dál. 

Ing. Dita Charanzová, Ph.D.

diplomatka, vysoká státní úřednice, manažerka, konzultantka, europoslankyně

Vím, co chci

Během dvou let se mi stalo několik zásadních změn jak v osobním, tak i v pracovním životě. Ocitla jsem se na rozcestí a váhala, jakou cestou jít dál.... Jak už to bývá, možností bylo několik a každá měla své výhody a nevýhody. Setkání s koučkou Milenou Židlickou přišlo v pravý čas. Oceňuji, že mi dala prostor sama se rozhodnout o mé další cestě a položila zásadní otázku: „Co je to, co ty sama chceš?“

Tato nahlas vyslovená otázka rozběhla další dění. Doslova jsem si namalovala, co chci, svou cestu a kudy půjdu dál.

Společně s přítelem jsem založila firmu Sedmero paprsků a pokračuji v naplňování své vize coworkingového centra s kavárnou a luxusní čokoládou. Děkuji Mileno, vážím si tvé práce.

Ing. Miluše Lusková

podnikatelka

 
Znám své životní priority

S metodou koučování jsem se seznámila díky účasti v projektu genderově zaměřené neziskové organizace Fórum 50%.  Projekt byl zaměřen na podporu kandidátek do evropského parlamentu v roce 2014.

Koučování bylo pro mě novou zkušeností a upřímně říkám, že jsem byla na počátku spíše zvědavá a snad i nedůvěřivá. Otevřeně přiznávám, že jsem se celkem sebevědomě domnívala, že jsem si jistá svým „sebepoznáním“, že vím dost přesně co je mým cílem a jak bych mohla cíle dosáhnout.

Po několika hodinách koučování jsem zjistila svůj omyl. Zjistila jsem, jak hodně jsem se mýlila. Proces koučování, kdy jsem nahlas vyjadřovala své myšlenky a následně jsem měla pocit, že se na ně dívám jakoby z výšky, z perspektivy cizí osoby, byl pro mne novou, ale skvělou, zkušeností. Koučink mi pomohl najít cestu k sobě samotné, vrátil mě k mým skutečným hodnotám. Zároveň mi ukázal důležitost cesty, která vede ke splnění cíle. Dnes už vím, že v průběhu té cesty si plním své malé cíle, ty se na konci cesty mohou stát daleko důležitější než ten tzv. „velký“ cíl. Mít cíl ve svém životě je určitě důležité pro každého z nás, díky koučinku si více uvědomuji své skutečné osobní priority a tedy i svůj hlavní cíl.

Díky práci se svou koučkou, paní Milenou Židlickou, jsem došla k poznání, že moje původní cíle nejsou vlastně pro mě opravdu těmi důležitými cíly, že moje životní priority jsou trochu jinde. Koučování mi velmi pomohlo v ujasnění si svých priorit, respektive k návratu k nim. Ačkoliv jsem si svými životními prioritami byla v hlouby svého přesvědčení jistá, důsledkem pracovních i jiných ambicí jsem měla tendenci na ně zapomínat a nahrazovala jsem je zástupným cílem.

Dalším velkým pozitivem koučování bylo pro mne zjištění, že ačkoliv se zdánlivý cíl mého snažení nemusí podařit, lze absolvovanou cestu k dosažení cíle transformovat k úspěchu v jiné oblasti, která může mít velmi pozitivní efekt.

Díky své osobní zkušenosti doporučuji využití metody koučování pro různé životní situace. Rozhodně se nejedná o metodu, která je vhodná pouze pro vrcholové manažery. Já sama jsem toho příkladem. V každém případě je velmi důležité vybrat si správného kouče – koučku, profesionála se zkušeností s touto metodou. Pro úspěšné koučování je nutná vzájemná důvěra, otevřenost a zcela jistě i respekt.

Moje setkání s koučkou Milenou Židlickou bylo opravdu příkladem skvělého koučování, paní Židlická je skutečně v tomto oboru  profesionálkou. Velmi si jí vážím a mohu ji každému, kdo o koučování uvažuje, doporučit.

Ing. Monika Červíčková

podnikatelka, zakladatelka a předsedkyně Sdružení PLUS 50, o.s.

Odpověděla jsem si

Důvodem, proč jsem využila koučování, byla potřeba vyřešit problém, který se týkal mého vztahu a současně zvědavost, o co je koučování jiné nežli sezení u psychologa.

Koučka mne dovedla k tomu, že jsem si odpovědi našla sama. Šlo o správné formulování otázek, abych zjistila, co sama chci a co nechci. Zní to prostě, ale je to dřina, když nevíte. Co mi to dalo v době mého problému? Klid a pocit, že vím. A do budoucna? To záleží na každém jedinci, co si uloží. Ve mně toho mnoho zůstalo. Učím se.

Anna Fiřtíková

podnikatelka v oboru kadeřnictví

 
Dívam se na svět jinýma očima

K paní Mileně jsem se dostala z důvodu mé vážné nemoci. Ze všech informací ze zdravotních středisek  jsem nebyla dost srozuměna, jak se v případě mé nemoci chovat a reagovat. V  tomto smyslu jsem se obrátila na profesionálního kouče a doufala, že mi v mé situaci pomůže.

A dobře jsem udělala.

Jednou týdně docházím na sezení; paní Milena je velmi pozorná, vstřícná a dobře naslouchá. Dodává mi potřebnou energii a setkání s ní mi velmi pozitivně pomáhají se orientovat v mém osobním životě.   

V souvislosti s mojí chorobou se změnily mé životní hodnoty a dívám se na svět jinýma očima. Vždy se velmi na setkání těším, protože mi dodává potřebnou podporu. Když odcházím, cítím se nabitá energií a vidím smysl života. Váhala jsem navštívit paní Milenu, ale nyní musím jedině poděkovat za vše, co pro mne udělala.

Renata Houle

žena v domácnosti, koordinátorka velké rodiny, jejíž členové žijí po celém světě

 
Získal jsme nadhled

Byla to náhoda, žádné plánované jednání na základě pevného rozhodnutí. Byl jsem na dovolené a přesto jsem nebyl v pohodě. Trápily mne starosti, které měly původ ve špatných vztazích doma i v zaměstnání. Nevěděl jsem, co s tím, myšlenky mi lítaly v hlavě bez ladu a skladu se závěrem, že jsem zcela neschopný, když takové banality neumím vyřešit. Při nezávazném povídání s okolními lidmi jsem se potkal s paní Židlickou, která se mnou začala mluvit jinak, než ostatní. Neradila mi, nevyprávěla své zkušenosti s obdobnými situacemi, které řeším, ale naslouchala a kladla zajímavé otázky. Otázky, které bych si sám nikdy nedal.  Začaly ze mne padat věci, které bych jen tak někomu neřekl.

A tak to šlo pokaždé, když jsme vyrazili na výlet. Díval jsem se na krásy hor, mluvil a v hlavě se mi rojily chytré myšlenky. Když dovolená končila, byl jsem už spokojený jako všichni ostatní okolo mně. Ne, byl jsem nejspokojenější ze všech, protože jsem přišel na to, co je důležité a také jsem přišel na to, že co řeším doma a co řeším v práci má spojitost, což jsem předtím vůbec neviděl, ba co víc, nechtěl jsem to vidět. Uvědomil jsem si, že jsem získal nadhled. Proto každému, kdo neví, co má dělat, bych doporučil: jeďte na dovolenou a přibalte profesionálního kouče. Jsem potěšen, že mohu touto cestou paní Židlické poděkovat s omluvou, že neuvádím své jméno.

finanční ředitel

společnosti v oblasti financí

 
Kouzlo dárkového poukazu

Výrazně ambiciózní a byznysově úspěšní rodiče mladého muže končící svá studia nebyli spokojeni s jeho váhavým přístupem k rozhodnutí, co dál. Proto jako dárek k promoci mu zaplatili sérii koučovacích sezení. Mladík byl velmi překvapen, ale i přes úvodní nedůvěru spočívající v jeho introvertním zaměření, všechna sezení využil. Očekávání svých rodičů nenaplnil, protože neodcházel s jasným plánem, co bude den po promoci dělat, vyjasnil si však, jaké má přednosti, co ho baví, kam je směrován svými rodiči, jaký je a čeho chce ve svém životě dosáhnout. Začal o sobě přemýšlet ne jako o synovi, který by měl vyhovět svým rodičům, ale jako o nadaném sebevědomém člověku, který má svůj život ve svých rukou a je oprávněn si o něm svobodně rozhodovat. 

 
Účast na dlouhodobých projektech

Projekt Fórum 50 % + Slovo 21+ Nadace H. Bölla: výcvik společensky angažovaných romských žen

Projekt koučů ICF: podpora učitelů v práci s pedagogickými a třídními kolektivy

Projekt ICF ČR: ICF Koučovací zóny

Projekt ICF ČR: systemizace a rozvoj manažerů neziskových organizací

Projekt Rytmus o.s.: kultivace pracovního prostředí

Projekt Koučink – čas (pro váš) růst: rozvíjení potenciálu zaměstnanců a specialistů

Projekt EKS (Evropská kontaktní skupina): začlenění cizinců do české společnosti

Projekt Fórum 50 %: příprava kandidátek na volby do Evropského parlamentu

Projekt MPSV: vzdělávání pracovníků MPSV odborných útvarů v manažerských dovednostech

Projekt MÚVS při ČVÚT: CST – Coaching Specific Training
Projekt 5,5 HR – human resources management s.r.o.: Výcvik koučů

Projekt Národního centra regionů: Koučink – nejúčinnější styl vedení

Projekt ICF ČR:  Mezinárodní fórum - Síla koučování (2015), Tvorba a rozvoj koučovací kultury (2017)Projekt Porte z. s. - Fresch Senior Praha:   Jak dosáhnout změny ve svém životě

 

Dopis – Fond dalšího vzdělávání, přísp. org. MPSV

 
Konečně spím!

Paní Milenu Židlickou znám již dlouhá léta a mám tu čest ji považovat za svou vynikající přítelkyni. Vždy jsem obdivovala a stále obdivuji její pracovitost, nadšení stále se vzdělávat, ochotu vždy pomoci či poradit a po letech si uskutečnit svůj sen – osamostatnit se v pracovní oblasti a dělat to, co ji baví, tj. zabývat se profesionálním koučinkem a nyní i rekonektivním léčením. Když jsem se od ní dověděla o rekonektivním léčení, okamžitě jsem projevila zájem a absolvovala jsem sezení. Byla to pro mě úžasná zkušenost – trpěla jsem předtím nespavostí a byla jsem pak přes den velmi unavená. Po rekonektivním léčení nespavost zmizela a celkově se cítím opravdu výborně. Protože rekonektivní lěčení byl pro mne báječný zážitek, těším se, že si ho zopakuji.

Ing. Irena Chválová

Generální finanční ředitelství

 
Propojila jsem se s nenarozeným synem

Byla jsem ve třetím trimestru těhotenství a řešila jsem zdravotní komplikace, které mne tahaly od doktora k doktoru na různá vyšetření. Vlivem stálého stresu a obav z toho, co mne čeká a v důsledku náročné péče o naši malou dcerku, jsem se nemohla vnitřně uklidnit. Nedařilo se mi naladit se na blížící se porod a ani na dítě, které jsem nosila.

Po sezení rekonektivního léčení ze mne spadlo břímě strachu a nejistoty z toho, co mne čeká. Hlavním momentem léčení bylo propojení se s nenarozeným potomkem, kdy jsem jasně viděla jeho obrysy. Po této zkušenosti jsem si začala více uvědomovat určité spojení mezi námi dvěma, stres zmizel a cítila jsem pohodu, která mne doprovázela po celý zbytek těhotenství a doprovází mne stále i nyní.

Ing. Jana Zelená

Projektová manažerka, v této době na mateřské dovolené

 

Pocit dobra a klidu

Dlouhodobě jsem řešil neuzavřené vztahy v rodině. Člověk je neřeší denně, ale má je uloženy někde   v šuplíku. Tato zásuvka se občas v určitých situacích otevřela sama od sebe. Vždy, když se problémy vybavily, stával jsem se velmi neklidným a uvnitř sebe agresivním. Nenalezl jsem žádné pozitivní řešení. Navenek jsem věci dělal "teď hned" bez ohledu na dopady na manželku a dítě. Rekonektivním léčením jsem prošel třikrát. Každé sezení mi dalo neuvěřitelný pocit dobra a klidu. Dokázal jsem se ponořit do hloubky nitra. Dnes se mi doslova lépe našlapuje životem. Vždy, když přijde určitá stresová situace, daří se mi ji dobře zpracovat. Z dlouhodobého hlediska jsem dosáhl rovnováhy a klidu. 

 Radek Zelený

Obchodně technický zástupce, Remmers BV

 
Bejbinka se nám vrátila

Přivezli jsme si z dočasné péče fenku Bernského salašnického psa. Byla z množírny nedaleko Nitry a podle toho se chovala. Vyplašená, nedůvěřivá, stále se chvějící, zalézala do tmavých koutů daleko od lidí, bála se vodítka, nejedla. A tak jsme zahájili láskyplný proces získávání důvěry. Šlo to velmi pomalu. Po několikatýdenním venčení pouze na zahrádce jsme se odhodlali k vycházce. Koupili jsme postroj, aby ji neškrtil obojek a vyrazili jsme. Strach z lidí, zejména z mladých mužů, byl tak velký,  že ani postroj přes celé tělo jí nezabránil vyvléknutí

a panickému útěku. Chodili jsme, volali, vyvěsili plakáty, požádali o pomoc koho jsme mohli. Věděli jsme, že na zavolání neumí přijít, ale přesto jsme ji hledali všude, kde se dalo. A i když jsme moc nevěřili výsledku, využili jsme schopnosti paní Židlické pracovat s rekonektivními frekvencemi. Po třech dnech se stal zázrak. Plachá Bejbinka se v ranních hodinách, kdy všichni ještě spí, objevila na cestě k našemu domu.

S velkou ostražitostí zareagovala na naše zavolání a nechala se doprovodit domů. Určitě se jí muselo něco hnout v hlavě, protože od té doby se ode mne nehne na krok. Kam se pohnu, tam jde se mnou. Nemusí mít vodítko, jsem si jistý, že neuteče. Postupně začala žrát, reagovat na přátelská slova, kamarádit se s ostatními pejsky. A i když dnes, po roce a půl sebou ještě někdy cukne leknutím, stává se z ní normální psí kamrádka. Jsem přesvědčen, že návrat a náhlou změnu v chování způsobilo rekonektivní léčení. Co jiného?

 

Jiří Brožák, majitel fenky Bejbinka