Jak si najít dobrého kouče

Publikováno MM Průmyslové spektrum, 2009

Články a rozhovory o koučinku a koučování v předešlých vydáních časopisu MM Průmyslové spektrum informovaly o této zajímavé a hlavně úspěšné metodě, představily ty, kteří o koučinku hodně vědí a také pokládaly otázky svým čtenářům, které si možná ještě nikdy nepoložily.

V každém příspěvku seriálu bylo vždy zdůvodněno, proč koučink využívat a současně bylo doporučeno svého kouče si najít.

Jak to ale udělat, najít si kouče? Kde ho hledat a jak zjistit, je-li kvalitní a pro mne ten nejlepší?

Všechny tyto otázky jsem položila člověku v této věci nejpovolanějšímu, paní Ing. Martě Anně Petrášové, CSc., PCC, ICF Professional Certified Coach, presidentce české pobočky Mezinárodní federace koučů. Dlouho jsme si povídaly o koučování, o lidech, kteří koučink využívají a také o ní samé. Snad následující výběr z našeho rozhovoru umožní orientovat se v dané problematice a ukáže cestu, jak si najít dobrého kouče.

Proč jste se stala koučem?

Zažila jsem na vlastní kůži manažerské prostředí, které bylo charakterizováno velkým tlakem a silným stresem a koučování je dobrý způsob, jak dojít k tomu, aby manažeři pracovali v otevřenějším prostředí, kde každý nese svou odpovědnost. Spolupracuji s manažery a manažerkami na jejich stylu vedení lidí, aby dosahovali svých cílů, aby lidé za nimi šli a všechny práce bavila.

Jste první kouč v naší republice, který získal titul PCC – profesionálně certifikovaný kouč Mezinárodní federace koučů. Co to pro Vás znamená a co jste pro to musela udělat?

Musela jsem se rozhodnout, mít vizi, že získání tohoto titulu má pro mne hodnotu a profesionalismus pro mne hodnota je. Vzhledem k tomu, že koučování je multidisciplinární záležitost, musí si člověk najít sám, co se musí pro to, aby se stal dobrým koučem naučit. Samozřejmým předpokladem je základní výcvik pro kouče, které u mne představoval cca 200 hodin u zahraničních škol, studium NLP, marketingové a prodejní kurzy a kurzy projektového řízení. A hlavně mít odvahu koučovat, koučovat a koučovat, protože titul je možné získat až po odkoučování 750 hodin. Dalším předpokladem je práce s mentory a závěrečná zkouška.

Titul PCC jste získala u Mezinárodní federace koučů, která je známá pod značkou ICF (International Coach Federation). V naší republice jste nyní jeho presidentkou. Mohla by jste říci, jaký je cíl tohoto uskupení?

ICF je mezinárodní profesní organizace koučů, která zejména a mimo jiné nastavuje standardy dovedností a jednání koučů, jež sdružuje. Důležité je, že tato pravidla jsou uznávána celosvětově. To znamená, že kouč organizovaný v ICF pracuje stejně u nás, v USA i v Bombaji.

Představme si, že jsem manažer, který se rozhodl najít si kouče. Co mám udělat jako první?

Má-li někdo, komu důvěřujete, zkušenost s koučem, požádejte ho o informace. Pokud důvěřujete mně, jako presidentka české ICF bych vám doporučila podívat se na webové stránky ICF, kde je všem přístupný registr koučů a podle svých kritérií si vybrat dva až čtyři kouče, které chcete oslovit. Oslovit kouče ovšem znamená vědět, že chci do sebe investovat finančně, časově a energeticky.

To je velmi zajímavé, že vzít si kouče je investice finanční, časová a energetická. Mohla byste tuto myšlenku vysvětlit?

Mít kouče není laciná záležitost, proto je dobré si rozmyslet, že opravdu chcete věnovat svůj čas na řešení svých cílů nejen na koučovacích sezeních, ale také v období mezi nimi. Při koučování se většinou řeší nějaká změna, překonávají se bariéry, jde se do neznáma, učí se něco nového. A na to vše potřebujete více energie než v běžném životě. Ale pozor! Dobrá zpráva! Máte kouče, který doprovází, dodává odvahu, motivuje, pomáhá držet disciplinu a hledat rezervy, podporuje při objevování bohatství, který každý z nás uvnitř sebe má.

Jak mám přijít na to, který z těch vybraných koučů je ten pravý?

Sjednejte si schůzku, ptejte se a poslouchejte, jak a o čem hovoří. Jaké má vzdělání v oblasti koučování, jaké zkušenosti, v jakém prostředí se pohyboval, jak dlouho koučuje a s kolika klienty, má-li pravidla, kterými se při koučování řídí.

Tady bych se ráda zastavila. Jaká pravidla máte na mysli?

Například ICF – Mezinárodní feredace koučů má vypracovaný etický kodex, který podrobně popisuje etiku jednání kouče a tím v hraničních situacích kouči pomáhá jak se rozhodnout, co je správné a co ne. Základním pravidlem, který je v etickém kodexu zakotven, je důvěrnost informací, které se v průběhu spolupráce sdělí. Etický kodex pomáhá nejen koučům, ale také klientům, protože vyjasňuje, co po koučích jejich klienti můžou chtít. V samém důsledku etický kodex kultivuje proces koučinku. Současně má ICF mechanismy, jak postupovat vůči svému členu, jestliže etický kodex poruší.

Vrátím se ke schůzce, kde se rozhoduji o svém příštím kouči. Podle čeho se mám rozhodnout?

Odpověď, který je pro vás ten nejlepší, máte v sobě. Zkuste vnímat své pocity.

Důvěřujete mu profesně (jako kouči) i lidsky?
Věříte mu, co říká?
Cítíte se důležitý?
Ladíte si? Cítíte se dobře?
Naslouchá vám? Víte, že máte jeho celou pozornost?
Otázky, které vám klade, jsou srozumitelné i přesto, že jste si je nikdy předtím sám nepoložil?
Máte pocit svobodné volby?
Sdělil vám, že je zodpovědný pouze za vedení procesu kočování a že dosažení výsledku je pouze na vás?
Domluvil se s vámi na určitých pravidlech?