Jak zvýšit motivaci
Publikováno MM Průmyslové spektrum, 2009
Přeje-li si člověk s jistotou dosáhnout nějakého cíle, musí se nejprve ujistit, že jeho motivace je dost silná. Je to stejné, jako kdyby byl během přípravy jídla uhašen oheň.
Vyřadila se pohonná síla, jídlo bude nedovařené a i když bylo dobře připravené, nebude dobré.
U lidí, kteří v mnohém překonali sami sebe, je možné si všimnout zvláštní radosti, zájmu, odhodlání, silného pocitu smysluplnosti. Nepochybují o sobě ani o svém budoucím úspěchu. A to všechno navzdory častému nepochopení svého okolí. Jistě znáte zvyk, že člověk si má tiše něco přát, když vidí padat hvězdy. Není to jenom pověrčivá hra, ale je to pojistka, že přání nebude ohrožováno pochybovačností a nedůvěrou lidí z okolí. Lidé, které obdivujeme, protože se jim zdánlivě vše daří bez námahy, mají silnou motivaci, nehledají důvody, proč by to nešlo, ale hledají způsoby, jak svého cíle dosáhnout.
Jak to ale udělat, aby člověk našel svoji motivaci nebo ji zvýšil? Jak to zařídit, aby nadřízený dokázal motivovat své podřízené, jak přijít na to, co motivuje tým, který řídíte?
Motivací se zabývá mnoho teorií. Od nejstarší Maslowovy pyramidy potřeb přes dělení motivace podle Herzberga až po současnou Teorii očekávání pánů Vrooma, Lawlera a Portera. Protože není smyslem tohoto článku rozebírat a hodnotit různé teoretické pohledy na motivaci, oslovila jsem paní PaedDr. Pavlu Žákovskou, trenérku, kouče, senior konzultantku a majitelku firmy, která se pod značkou VDS Training a Development více jak patnáct let věnuje podpoře a rozvoji lidského potenciálu v českých i mezinárodních společnostech, s otázkou, co by k danému tématu čtenářům časopisu MM průmyslové spektrum s ohledem na své letité zkušenosti řekla.
„Jestliže slyším slovo motivace nebo motivovat, vždy se mi vybaví myšlenka, která patří k mým nejoblíbenějším a praxí prověřeným – největší dar, který si lidé mohou dát, je to, že věří sami v sebe. Vzpomeňte si na své dětství. Jistě si vybavíte někoho o hodně staršího, kterého byste dnes označili za osobu, která pro vás byla velmi inspirující. Nebyl to váš dědeček nebo strýček? Vždy měl na vás čas, každý váš nápad pochválil, do všeho se s vámi pustil, rád poslouchal vaše vyprávění, smál se, když jste se smál vy, zvážněl, když jste byl smutný. Jak vám s ním bylo? Jak jste se s ním cítil? Určitě vaše pocity vyjadřují slova bezpečí, důvěra, podpora, víra ve vaše schopnosti, legrace, porozumění, nadšení. Jedním slovem, cítil jste se dobře. Co dělal váš dědeček nebo váš strýček? Oceňoval vás, věřil vám, byl přesvědčen o vaší jedinečnosti a výjimečnosti. Zkrátka podporoval vaši sebedůvěru a tím zvyšoval vaši motivaci.
Jestliže na svých kurzech hovořím o motivaci, nikdy nezapomenu nakreslit následující pyramidu.
Úplně dole je slovo „musím“. Už když to vyslovíte nahlas, je vám těžko. Motivace žádná, jen povinnost nebo poslušnost. Musím přestat kouřit, protože to říká manželka. Musím přestat kouřit, protože to stojí moc peněz. Dost často, když se do něčeho pouštíte, snažíte se motivovat slovy „měl bych“. To je sice příjemnější slovo, ale říká, že se rozhodujete pod vlivem vnějších okolností, že když to uděláte, obětujete se, také to znamená, že sami se sebou smlouváte, například, že to uděláte až od zítřka nebo to uděláte jen na půl. Měl bych přestat kouřit, protože jinak ztratím manželku. Musím přestat kouřit, protože nemám peníze. Naději na úspěch máte jen tehdy, jestliže se dostanete do nejvyšší kolonky, do kategorie „chci“. Chci přestat kouřit.“ Tam už není žádné protože. Všichni víme, co bychom měli. Například jezdit na dálnici 130 km rychlostí nebo pustit starší paní v autobuse sednout. Ale chceme to? Uděláme to?
Proto když chceme motivovat někoho jiného, musíme dbát na to, aby dosažení cíle měl právě v kategorii „chci“. Je však nutné nezapomenout na to, aby cíl, pro který jste silně motivováni nebo pro který jste dokázali nadchnout své lidi, byl v souladu s ostatními hodnotami, které vy nebo vaše okolí vyznává. Uvedu příklad. Chci odjet na tři měsíce do zahraničí učit se cizí jazyk. Jsem rozhodnut, je to pro mne důležité, jsem vysoce motivován. Ale za měsíc se mi má narodit dítě. Je mé rozhodnutí v souladu s mými ostatními hodnotami?
V nedávné době byly uveřejněny výsledky výzkumu pana Goldmana, jenž byl zaměřen na charakteristiku lidí, kteří jsou úspěšní jednak z hlediska jejich vztahů a zároveň z hlediska jejich produktivity práce, to znamená lidí, kteří byli vysoce hodnoceni sociálně i výkonnostně. Z výsledků vyplynulo, že většina těchto lidí při svém rozhodování neuplatňovala pouze své odborné znalosti související s vysokým inteligenčním kvocientem (IQ), ale zejména využívala svoji emoční inteligenci (EQ), která jim umožňovala naslouchat, pochopit, komunikovat a motivovat. Proto si vybavte svého dědečka nebo strýčka z dětství, vzpomeňte si, jak a proč vám s ním bylo dobře, využijte svoji tak zvanou emoční inteligenci a buďte i vy svým spolupracovníkům jakýmsi moudrým dědečkem,“ ukončila své povídání paní doktorka Žákovská.
Motivace má zásadní souvislost s hodnotami, které člověk vyznává. Proto znáte-li hodnoty někoho, koho chcete motivovat, určitě zvolíte dobře způsob motivace. A naopak, chcete-li najít správný motivační nástroj, zjistěte stupnici hodnot. Koučování a koučovací styl řízení je nejlepší způsob, jak se k těmto informacím dostat. Dobře položená otázka má zázračné výsledky a vy zjistíte, co je pro lidi důležité, z čeho mají radost a tedy co je motivuje. Je vědecky dokázáno, že když si člověk hledá svá řešení, nachází své cesty a přichází na své důvody, proč by měl něco udělat, tedy vlastně motivuje sám sebe, mozek produkuje látky, které vyvolávají příjemné pocity uspokojení, dobré nálady, činorodosti ,tvořivosti a vnitřní síly. Máte chuť to zkusit?
Naučte se motivovat sebe a lidi kolem vás! Snadněji budete dosahovat svých cílů, bez velkého úsilí zlepšíte výsledky vaší práce a ještě se k tomu budete cítit dobře. A nic vás to nebude stát.
Místo zajímavých otázek, které byste si mohli položit, vám tentokrát nabídnu jedno zamyšlení: „Kdybyste se měl znovu narodit a mělo by to být zvíře, jakým zvířetem byste chtěl být? Proč jste zvolil právě toto zvíře, co na něm obdivujete a co se vám na něm líbí?“
