Koučování či koučink (z angl. coaching – soustavně se připravovat; coach - dostavník) je fenomén, který se rychle dostává do povědomí široké veřejnosti. V dnešní době již není jen výsadou sportovců nebo manažerů ve vrcholových funkcích. Prosazuje se nejen jako metoda osobního a firemního rozvoje, ale také jako styl řízení lidí a způsob komunikace s okolím i se sebou samým, což v samém důsledku vede ke změně celého myšlení. V dnešní době se ve světě aplikuje ve všech oborech lidské činnosti. Její velká efektivita spočívá v tom,

že vychází ze znalosti fungování mozku definované klinickými psychology

a kvantovými fyziky.

 

​

Základy koučinku jako rozvojové metody byly vytvořeny v druhé polovině minulého století  sirem Johnem Whitmorem a Timothy Gallweyem. Jsou založeny na rovnocenné vztahu plném důvěry a respektu mezi koučem a jeho klientem, který chce dosáhnout nějaké změny. Výchozí podmínkou je stanovení cíle definovaného podle určitých parametrů. Koučování využívá procesy

a nástroje, které jsou pro tuto metodu typické, zejména kladení otevřených otázek a má charakteristiky, které ho jednoznačně vymezují od mentorinku, konzultantství, tréninku či terapie.