Co je smysl koučinku?

Publikováno Sféra, 2011

​„Koučování pomáhá osvojit si a rozvíjet ty nejlepší lidské vlastnosti, jichž se pohříchu nedostává.

Je to dovednost, která jako málokterá jiná umožňuje přátelským způsobem docílit růstu lidí. Pokud se mé myšlenky zdají pragmatikům nereálné, chybné nebo potrhlé, snad se mnou budou souhlasit alespoň v jedné věci – koučování umožňuje lépe než jiné metody řízení úspěšně podnikat.“

Volně podle knížky sira Johna Whitmora „Koučování“

Z uvedeného úryvku zakladatele metody koučinku pana sira Whitmora vyplývá, že koučink primárně byl vyvinut pro lidi, kteří chtějí využít svého vnitřního potenciálu a dosáhnout lepších výsledků: sportovci – zvítězit v soutěžích, podnikatelé – zvýšit své zisky. Ano, ono tomu tak bylo před 35 lety, když metoda koučinku začala mít své první nezpochybnitelné úspěchy. Ono tomu tak možná bylo ještě před přelomem našeho tisíciletí. Dnes však, kdy se doba překotně vyvíjí a mění se zásadně podmínky života lidí, dochází k posunu i v důvodech, proč metodu koučinku využívat.

Jednoduše řečeno využití metody koučinku vede ke změnám, které v samém důsledku umožňují lidem být spokojeni. Co to však je, být spokojený? Mnoho lidí dnešního světa si myslí, že být spokojen znamená mít dobré a ještě lepší auto, vlastnit byt, dům či zámek, dosahovat vzdělání na prestižních školách, chodit v moderním a módním značkovém oblečení, obouvat si boty z co nejkvalitnější kůže, jezdit na dovolenou do luxusních hotelů v co možná nejexotičtějších místech, jíst zeleninu, ovoce, ryby či jiné maso s co nejvzdálenějších krajů, vybírat si z nepřeberného množství alkoholických či nealkoholických nápojů, využívat nepřehlednou nabídku výrobků farmaceutického průmyslu, mýt se a líčit neobvyklými přípravky, měnit svoji tvář a tělo menšími či většími zásahy ….

Co to však znamená? Znamená to vymýšlet nové a nové věci a služby, znamená to měnit technologie a zvyšovat výrobu, znamená to zvyšovat nároky na dopravu a energie, znamená to více využívat zdroje surovin, znamená to vyšší zátěž na ovzduší … Ale někde všechno končí. Končí čisté ovzduší a čistá voda, končí ložiska nerostů, nejde donekonečna stavět stále víc dálnic, vyrábět stále víc zboží, nakupovat stále dražší věci. Lze na tomto stupni vývoje společnosti mluvit o spokojenosti? Na jedné straně jsou lidé bohatí věcmi a vědomostmi, na straně druhé jsou lidé, kterým přístup k věcem a ke vzdělání je z nějakého důvodu odepřen. Lidé z obou skupin trpí nemocemi a bolestmi. Kdo je tedy spokojen?

Nastává čas, aby lidé od vědecké znalosti přecházeli k moudrosti, aby začali poslouchat legendy a pohádky, aby začali vnímat sebe a své blízké i široké okolí jako jeden celek, kde všechno souvisí se vším. A tady se otevírá velké pole působnosti pro koučink. Koučink jako proces provokuje lidi k tomu, aby mysleli sami na sebe, ale aby zároveň mysleli i na druhé, aby mysleli v širších souvislostech, aby si uvědomovali důsledek svých rozhodnutí.

Dnes se mnoho lidí díky stavu společnosti, který nyní je, cítí nějakým způsobem ohroženo. To určitě není znak spokojenosti. Proto je žádoucí tento stav změnit. Koučinkem se povzbudí odpovědnost a podpoří sebeuvědomění. Je to ta pravá cesta k tomu, aby se stal člověk spokojený?

S touto otázkou souvisí i otázka, zda víme, kde je naše místo. Odpověď zase souvisí s hodnotami, které každý z nás vyznává. Pokud to chcete zjistit, zkuste si vzpomenout na tři situace, kdy jste se cítili báječně. Potom si zkuste vybavit tři dovednosti, ve kterých jste skvělí. A nakonec zkuste si uvědomit tři osoby ze svého okolí či z historie, kterých si vážíte a doplňte proč, z jakého důvodu mají váš obdiv. Až si to vše napíšete, podívejte se na to a zamyslete se – zde na papíře je ukryta vaše spokojenost. Těším se, že ji najdete a napíšete mi o tom.