Pozitivní přístup ve školách?

Publikováno MM Průmyslové spektrum, 2011

Za pár dnů začíná školní rok, co přinese studentům a žákům, co učitelům a profesorům? A jak se všichni zhostí svých úkolů? Nabídneme vám k možnému využití jeden z principů koučinku, kterým je tzv. pozitivní pohled na situaci, úkol či zadání.

U mnoha lidí sousloví „pozitivní přístup“ vyvolá negativní pocit; vybaví si rádoby spokojené lidi, kteří nad vším jásají, mluví o štěstí, radosti a lásce, vytváří pocit neupřímného nadšení a když jste naštvaní, vypráví vám, jak i přes vaši rozladěnost je to úžasné. To není to, o čem budeme mluvit. Pozitivním pohledem na věc v oblasti koučinku je myšleno nastavení člověka, které pojmenovává věci pozitivně. Uvedu příklad. Běžně říkáme „nechci, aby děti zlobily“, pozitivně naše přání zformulujeme do věty „chci, aby děti byly hodné“.

Vysvětlení vhodnosti a efektivity použití pozitivně formulované věty má dvě roviny. Ta první vychází z vědecky ověřené skutečnosti fungování mozku. Lidský mozek nerozumí negaci a nechápe ji. Proč myslíte, že malé dítě, když mu řeknete „nesahej na ta kamna“, na ně téměř okamžitě sáhne. Není to ani proto, že vás chce rozzlobit, ani proto, že chce dokázat svoji samostatnost, je to proto, že od vás slyšelo příkaz, aby si na ta kamna sáhlo. Předponě „ne“ neporozumělo. Až když zjistí, že kamna pálí, už si příště dá pozor. Pokud však opravdu poslechne, zareaguje na vaše svraštělé obočí, stažená ústa a hrozivý hlas, které mu přináší neklid a obavu, že přijde o vaši lásku. Určitě však neví, co to je „nesahej“. Až společenský tlak, okolí a rodina nás všechny naučí, co to znamená, když platí „ne“. Přesvědčím vás: vážení a milí přátelé, nesmíte si představit růžového slona ... co teď vidíte v hlavě?

Jak to souvisí s naším příkladem? Jestliže si řekneme, že nechceme, aby děti zlobily, velmi pečlivě si v mozku ukládáme naše tvrzení, že chceme, aby děti zlobily. Tak oblíbené „ne“ náš mozek prostě nevzal.

Druhá rovina správnosti použití pozitivně volených formulací souvisí s opět vědecky doloženou skutečností, a to se schopností člověka vytvářet si vlastní realitu. Již jsme se v minulých článcích zmínili, že člověk je schopen svými myšlenkami ovlivňovat svůj život. Jestliže si přejete, aby děti byly hodné, ony hodné opravdu budou. Při jednání s nimi vycházíte ze svého názoru, že jsou hodné. Váš názor vytvořený ve vaší mysli se vám odráží ve tváři, v očích, v hlase a v gestech. A hodné děti se stávají skutečností.

Zkuste si jeden den zkoumat své myšlenky. Jak to asi už od rána vypadá: já nechci, aby pršelo; zase si nesednu v tramvaji; nestihla jsem nakoupit; neudělal jsem pro šéfa připomínky k zadání; nemám uklizeno; nikdo nezalil zahrádku; pes nebyl venku; v televizi večer zase nic nedávají ... Jaké máte pocity, když toto čtete? Určitě se usmějete, ale jak vám je? Smutno, těžce, nevolno! Co takhle vše pojmenovat jinak. Zítra vysvitne sluníčko; dnes to zkusím jet autobusem; já jsem ale dnes stihla věcí!, řeknu šéfovi, že potřebuji více času; na úklid si udělám volno o víkendu; prší, mám zalitou zahrádku; hezky se projdu se psem; tak si přečtu knížku ... Třeba vás napadnou jiné varianty řešení, ale tak to v koučinku je. Každý má pro sebe to nejlepší řešení, jen ho formulovat pozitivně. A jak je teď vám? Zvedla se vám nálada? A nemusíme se tvářit za každé situace šťastně, jen naučíme svůj mozek formulovat pocity, situace, možnosti a řešení jinak.

Přeji vám, aby pozitivní způsob myšlení vám vešel do krve a byl pro vás přínosem v pracovních záležitostech, i běžném životě.

#školství #pozitivnípřístup

Téma dne - Vaše zdraví
Vybírejte dle klíčových slov
Zatím žádné tagy
Archiv
  • Grey LinkedIn Icon

© 2015, Agentura JUVENTA

Designed by Yannadea