Jak zlepšit rozhodování
Publikováno MM Průmyslové spektrum, 2009
Rozhodujeme se každý den stokrát, možná i tisíckrát. Vstanu teď nebo za pět minut, půjdu na oběd s kolegou nebo si koupím rohlík se šunkou nebo nebudu jíst vůbec? Koupím si černé boty nebo červené? Řeknu to manželce nebo si to nechám pro sebe? ….
Ani nevnímáme, že probíhá proces rozhodování, kterým řešíme náš problém:
definujeme – analyzujeme – vytváříme alternativy – hodnotíme a vybíráme – implementujeme rozhodnutí – sledujeme a hodnotíme.
V manažerském rozhodování je to obdobné. Existují rutinní rozhodnutí, na která není třeba vynakládat velké úsilí a mnoho času. Tato rozhodnutí se vyznačují používáním běžného opakovaného postupu a zabývají se dobře strukturovanými jednoduchými problémy. Manažeři však velmi často stojí před rozhodnutími specifickými, která vyžadují tvůrčí přístup, rozsáhlé znalosti a zkušenosti. Jejich rozhodnutí řeší problémy špatně strukturované, které jsou do určité míry neopakovatelné a zpravidla i mimořádně složité a významné.
Proces rozhodování je významně ovlivněn vlastnostmi manažera, jeho hodnotovým systémem, osobností, tendencí k riskování a náchylnostem k pochybám. Manažeři, jejichž myšlení je orientováno na problémy, řeší otázku: „Co je chybně?“ Tito lidé kritizují, rozdílné názory odsuzují, hledají chyby, vznáší námitky, nachází překážky, ukvapeně zevšeobecňují. Naopak manažeři, kteří se orientují na výsledek, řeší otázku: „Co chci?“ Tito manažeři hledají nové úhly pohledu, chtějí porozumět a diskutovat, tolerují a oceňují odlišné názory, povzbuzují pro nové nápady, dovedou si představit úspěch, mají strategické a konstruktivní myšlení.
Jak to udělat, aby rozhodování manažera bylo rychlé, efektivní a úspěšné? Na toto téma jsem přizvala k rozhovoru paní Ing. Vendulku Mikšovskou, MSc. In SHRM, kouče a odborníka na řízení lidských zdrojů u společnosti Alfa Union, a.s.
„Představte si, že máte vedle sebe dva manažery, kteří se rozhodují o stejném problému a pro rozhodování dostali stejná rozhodovací kritéria. Jejich rozhodování však bude rozdílné. Pro jednoho z nich je velmi důležité ochránit si svou pozici ve firmě, zatímco ten druhý právě usiluje o povýšení. Při řešení stejného problému a stejných kritérií bude každý z nich používat podvědomě jiný osobní vzorec rozhodování, často aniž by si toho byl vědom. Podobně to funguje s manažerskou pomůckou, jakou je rozhodovací trojúhelník – kvalita, čas, zdroje. Podvědomě manažeři často upřednostňují některý z jeho prvků a to i tehdy, jestliže to není z hlediska celkového řešení optimální.“
A jak své vzorce manažeři poznají? Mají vůbec šanci je zjistit?
„Určitě ano, možností je několik. Analýzou svých minulých rozhodnutí, rozhovorem s kolegy nebo spoluprácí s nezávislým koučem, s nímž mohou probrat i to, o čem by jim možná nebylo příjemné s kolegy hovořit, jako již zmíněný příklad strachu o místo. Rozhodovací vzorce nejsou ani dobré ani špatné; jde jen o to, naučit se je vědomě využívat jako svou podporu a ne jako brzdu.“
Předpokládejme, že svůj vzorec rozhodování manažer již zná. Jak ale své rozhodování může zlepšit?
„Manažer, který zná svůj vzorec rozhodování, by se měl s tímto vzorcem naučit pracovat tak, aby se s ním rozhodoval optimálně. Tím chci říci, že nejlepší řešení nemusí být vždy optimální. Kromě toho je důležité mít a znát základní cíl, kam směřuji, kontext rozhodování a umět si odpovědět si na otázku, jak mé rozhodnutí zapadá do cesty k základnímu cíli. Je strategické, operativní nebo zbytečné? A z praxe mé i mých klientů je důležitá ještě jedna věc, nezahltit se informacemi, umět rozpoznat, které informace jsou opravdu potřebné.“
Při hledání vašich vzorců chování vám mohou pomoci následující otázky. Jaké důležité rozhodnutí jste provedl v minulém týdnu? Jaká důležitá rozhodnutí jste udělal v minulém měsíci? Co pro ně bylo společné? Na co jste při svém rozhodování kladl důraz? Co jste potřeboval, než jste se k nim rozhodl? Koho jste přizval, než jste je provedl? Co vám tato rozhodnutí přinesla? Jak byla užitečná pro vaše okolí? Jak jste se při nich cítil? Kde v těle máte tento pocit? Jak tento pocit nazvete?
